Veškerý volný čas a energii pohltila rekonstrukce a výstavba nové kuchyňky.Bouralo se,zazdívalo,montovalo,malovalo a to vše za normálního rodinného provozu. Prach byl opravdu v každičkém koutku,nebyla místnost,kde by nebylo něco z vystěhované kuchyně,nebo obyváku.Vařila jsem na provizorním vařiči a chvílemi propadala zoufalství,že to nemůže nikdy vypadat podle našich představ.
Ale protože jsem si to celé vymyslela já a opravdu dlóóóuho jsem k tomu svého muže přemlouvala a přesvědčovala,že to pak bude teprve ono,musela jsem zatnout zuby a vydržet.
A myslím,že se to vyplatilo.Nová vytoužená kuchyňka a z ní dveře přímo na terasu,byl pro mě ten nejkrásnější dárek ke kulatinám,které jsem v únoru oslavila.
Musím moc poděkovat svému báječnému muži,který měl do toho všeho zkouškové období a učil se opravdu jen po večerech.Má se svou ženou neuvěřitelnou trpělivost a plní jí i ta nejnemožnější přání :-)!
Ale vypadalo to u nás i takto!
Takže jestli se některá z Vás chystáte na něco podobného,nebojte se a pusťte se s chutí do toho!
Chce to velkou dávku odhodlání a nebát se přiložit ruku k dílu.O to větší radost budete mít,až si uvaříte kávičku do svého oblíbeného hrnečku a vychutnáte si ji v novém :-).
Krásné Velikonoce,Alena.
